Vítám všechny účastníky písmenkové konference zaměřené na globální rozvojové vzdělávání. Scházíme se tu k příležitosti měsíčního výročí příjezdu Evy a Romana do Kody. Krom oficialit kolem (vody je málo, místní alkoholik tě chce opít za každým rohem a chačapuri lezou Evě krkem) se budeme zabývat náplní života dvou účastníků programu GLEN.
V čem tu máme prsty??
Eva je má sem tam v těstě a nutno podotknout, že peče výtečně! Moje prsty se často nacházejí na klávesnici mého komputeru, na spoušti mé milované zrcadlovky a nově také na tlačítkách kamery, s jejíž pomocí točíme dokument o našem komunitním výukovém centru. Ve volných chvílích osahávám zavirované počítače a rozbité tiskárny či hodiny, to je ale jen vedlejšák. Focení taky není na full-time, ale nějaký čas to zabere a pro mě je to zábava. Je třeba vykazovat aktivitu centra a reportovat, to se dělá fotografiemi a gruzínskými písmenky (ჩემი სახელი რომაული და მე ჩეხეთის რესპუბლიკაში). Po deseti týdnech v Gruzii se neumím ani podepsat, ale vím, jak vypadá nápis Koda, takže z Tbilisi marshrutku trefím.
Nejvíce pracujeme s klubem mladých v centru a pak trošku novinek pro místní komunitu. S mladýma jsme byli na výletě. To zní jednoduše, ale když ze sebe při prvních kontaktech s místními teenagery nechcete udělat šéfa, tak si pak musíte vytrpět dlouhosáhlé debaty kam a na co se přispěje a na co se vezme příspěvek. Ten je možné vzít z rozpočtu klubu mladých, je určen na aktivity 25 členů youth clubu a činí 1000Kč na měsíc. Nicméně výlet se vydařil, dokonce se i trochu pilo, trochu tancovalo a i nějaké ty hry jsme si zahráli.
Už proběhlo promítání jednoho filmu. To jsme taky prozatím jen pozorovali. Do Kody nám přijeli dva alternativní dobrovolníci z Tbilisi. Pustili Tygr a něco od Beniniho v italštině s ruským simultánním překladem. Rusky rozumí asi tři lidi, italsky nikdo… Debata nebyla, jen my jsme něco lehce hasili. Já už snad brzy budu mít filmy v gruzínštině od Člověků v tísni a zásadně to tady změníme, Jeden svět do Kody!
Uklidit ten bordel, to nebyl hlavní cíl, ale vypadá to tu líp. Clean-up aciton ve spolupráci s něčím jako strana zelených se povedla. Chlapík slíbil 25 párů rukavic, přinesl 25 kusů, nicméně to bylo vše s dostatečným předstihem, takže jsme nakonec mohli hrdě vybavit rukavicemi a pytli kolem 70 dětí a vyčistit Kodu. Dokonce jsme byli v televizi, děcka se do toho položili s maximální vervou – když došel bordel, tak začali rvát suchou trávu a vůbec to byla velká sranda.
Koda Community Night. Tak se zhruba jmenovala velká akce, kterou jsme organizovali s našimi mladými. Byla to první akce centra v noci. Vytáhli jsme projektor, komp, plátno a tak dále. Několikátá prodlužka šlapala a tak jsme mohli promítnout krátký dokument o komunitních výukových centrech v Gruzii. Následně diskuze moderovaná mladými se zapisováním. Byly tři otázky: „Co by pro vás centrum mohlo udělat?“, „Co byste rádi měli na zaplivaném dvorku před centrem?“ a jak byste jeho revitalizaci případně mohli přispět?“ Následně jsem promítal fotky z Tušetie, z Indie a z Kody. Přišlo jen 70 lidí, přesto byli všichni nadšení (za měsíc do toho jdeme znova). Já třeba nebyl úplně nadšený z toho, že mi tu na letáku přeložili 19:30 na 7:30, ale to už je tak, ono tady všechno nejde tak, jak by si člověk představoval. Třeba poslední dva dny nejde internet, a to vůbec, ne jak bych si přestavovalJ
To by pomalu stačilo. Na závěr jen poznámka, že krom každodenních radostí tu máme i záhady. Nestraší, nicméně, něco se děje. Možná to byl zloděj, ale vědecké studie mlčí. Nu, jdu si takhle večer na záchod a ani snad neočekávám tekoucí vodu, ale v rezervoáru toalety je plná půlka! A jak si tak čistím zuby, najednou slyším podivný zvuk. Udiveně se nahnu nad rezervoár a tenhle pohled mi bere dech. Voda je pryč! Kam se poděla? Je to náhoda, spiknutí nebo jenom rozladěná trubka? Proč Eva přirovnala tandempartnerství k domluvené svatbě? Jak jsem se v Tbilisi seznámil s párty s elektronickou hudbou? Jak jsme využili naše igelitové pytlíky na podporu dobrovolnictví? Proč tu na nás křičí good bye? Povede se nám dokončit dokument v termínu? V kolik hodin zavírá náš jediný bar? Je tu zima? Proč naše ředitelka drží dietu během těhotenství? Jak zahynula myška z minulého článku?
To se dozvíte příštěJ Stay tuned!
Fotografie ze zmíněných veselostí najdete na indarokle.over.cz
Romanito,
Koda 30. 09. 2011
Žádné komentáře:
Okomentovat