Pratele, toto jest historicky prvni clanek na tomto blogu, ktery je psan skutecne on-the-road. Sedim ve Varne v internet cafe..
Tady pro strucnost - step 01 je projet Balkan a dojet do Afyonu za deset dni. To se deje ted. Je den 07. tzn. 7.7.2010.
Hehe, letosni trip rozjet a slape to nevidane. Pro zacatek jsme meli dva ukoly. Prekonat lonsky nerekord v cekani na prvni auto, tzn. 3 hodiny. Za druhe - zbavit se Budapesti drive jak za sest hodin. Prvni auto jsme chytli asi za 15min a Budapest jsme s gracii zvladli za hodku a pul. Krom cest s foxikem, dvema briardy, krasnymi lidmi, jsme se treba projeli i jednou specialitkou.
Stopli jsme si specialne upraveny bus. V nem jen ridic, ktery jede tour de Europe jen kvuli tomu, aby testoval klimatizaci. Tak ten nam zastavil:-) Jeho pristi trip bude z Mnichova do Istambulu Velorexem s tim, ze Bospor tim neautem preplave.
Nicmene tranzit CR-SK-HU-RO probehl pohodove. Ve ctvrtek dopoledne v Praze a v patek navecer jsme jiz vjeli do Rumunska a DRUM BUN! Navic jsme si stopli Laurense a Julii, belgicko-svycarsky par na balkanske dovolene. S nimi jsme pak frceli Transylvanii a projeli jsme kus Karpat. Krasne kempovani v gorach a vubec paradni setkani a kvalitni opijecka taky problehla. A typek jede stavet neco jak zemelode do Burundi. No setkani jak ma byt.
V nedeli jsme opet jen dvam, vyrayime po obede. Vozrali zachranari nas nejdriv berou, pak nas vykopavaji, zkouseji nam prohrabnout koule a my se lameme smichy v pase. Behem chvile ale uz sedime v Dacii a jedeme cestou necestou. O asfaltu se mluvit neda, min. pristich deset let.. Cesta je hardcore i pro jeep, ale Dacia jede jako nemyta.
Zpet v nedelni civilizaci, ale zastavuje Jonuts a ten teprve ridi balkansky. Troubi, mava, reze to dira nedira a neboji se nikoho. Kazdy den jezdi po tehle cestach 500km a je znat, ze je to silnicni maniak. Vsechno to s nim prezijeme a i dostaneme caj. Nakonec nas zaveze az za mesto Craiova a my si muzem stopnout autoskolu. To jsme jeste trochu priopili a i proto nas bere nase prvni autoskola. Prichazi Caracal, vsude psove a vubec je to tu citit nespoutanosti balkanu beze vseho. Nakonec dne jeste chytame dedka k rece Olt, kde si stavime stan. Na druhe strane louky kempuju cigosi jako za starych casu. Maji povozy, spinavy deti, pak krav a kone a proste jsou zrovna na tyhle louce. Nedele jako vysita.
A co pondeli? To se nejdriv jede v klidnejsim duchu. Rosiani de Vede - Alexandria - Zimnicea. Jede to akorat, frci spanelstina, rustina, moje balkanstina, Ondrova nemcina, anglictina, nase neexistujici rumunstina a vubec jsou to super povidacky. Na konci Alexandrie na nas mavaji a zdravi. Benzinka je superluxus, druhemu nestopujicimu stopari nabizi nejen smrad, ktery je pro vsechny, ale take stin. Pak taky psa, ale ty se toulaji vsude. Chudacci bez domova, misky i veterinare.. Nicmene nas stare Dacie neberou a jezdime s pohodarema. Jeden z nich nas priblizuje k Dunaji a to znamena k Bulharsku. Ale tam jeste daleko. Dalsi spanelska jizda nam malem utrhla usi. Ale pak super punk. Odpoledni chlastacka s jedny totalni prdeli sveta. Babky sedi vsude na zaprazich, vsude kruty, kone, capy, kravy a veskera havet. Vsichni u silnice. Maly deti se valeji v prachu. Spanelstina slape a my se prizmoleny potacime ve vedru na konec vesnice. To se nepovede, na konci sveta nas bere dodavka. Dozadu. Nevidime nic, kolem brambory ci co.. No punk. Dalsi docna az k mostu pres Dunaj a my jdeme romantiku. Z Rumunska do Bulharska po moste, ktery je dlouhy asi tak 3km.
Tot tranzit a Rumunska jizda. Snad se ochutnavka libila! Nam zbyva jeste asi 1000km spolecne jizdy, tak treba zkusime neco prozit. Ono to neni zas tak slozity. Uplne jsem za tu dobu zapomnel, co je proste nej na nejvic. Potime cestovatelsky adrenalin vsemy pory a jedeme dal. Pa amigos!
Žádné komentáře:
Okomentovat