čtvrtek 25. srpna 2011

HELPCAMP SAKARTVELO - TUSHETIE 2011

HELPCAMP SAKARTVELO - TUSHETIE 2011

Po roce se opet vracim na helpcamp hedvabne stezky do Omala. Misto vcasneho prijezdu s kocovinou volim variantu prijezdu temer strizliveho, ale za to o pet dni pozdejsiho.

V Omalu doplnuju grupu lonskych harcovniku na sedm statecnych, kteri se neboji vstoupit do jedne reky dvakrat. Na miste je dalsich trinact novych koni. Brzy se ukazuje, ze ackoli sedm statecnych je v prumeru o jeden rok starsi, tak nam skupina velmi omladla:-) A zalternativnela, nejen diky slovenske stoparske divizi. Take si vice lidi varilo pro sebe. Nicmene neni pochyb o tom, ze nebicko v papulce meli vsichni ucastnici.

Behem prvniho tydne, kdy jsem se prejidal v Adzarii a opijel v Borjomi, se v Omalu tvrde pracovalo (pry:-) Nosili se kameny a provadely se podobne tvrde prace, pro ktere je potreba prvotni nadseni a entuziasmus..

Nastesti jsem mel to stesti, ze kolegove kamenoborci nezvladli zacistit vsechno, takze jsem se na chvili taky mohl chopit kbeliku ci motyky a se slzickou na krajicku zavzpominat na stare zname kreace kolem "ceske veze" Ta po lonskem zacisteni znatelne povyrostla a zpevnila. Zde si dovolim malou vsuvku. Pres vybornou atmosferu se objevil jedinec, ktery se pokusil sabotovat prubeh helpcampu malou sabotazi. Jednalo se o vhozeni kbeliku s obsahem suti a hliny do hluboke rokle. O to smutnejsi je to diky faktu, ze tento "etnolog" patri jiz k osvedcenym kadrum proverenym lonskym rocnikem. Dle jeho vysvetleni se jednalo o nahodu. Nutno podotknout, ze o tom by svedci i fakt, ze se pro kbelik okamzite vrhl bez jakekoli znamky pudu sebezachovy, trni netrni, rokle nerokle. Mozna to zase az takova sabotaz nebyla :-) Krom toho se o podvratne aktivity starala dobre organizovana skupina fanousku alkoholu, te se nakonec povedlo pravidelne promazavat kolecka helpcamparu tak, aby se mohla lehce otacet kupredu.

Behem druheho tydne probihalo znaceni turisticke trasy k temer zapomenute "vezi zamilovanych". Stezku c. 12 vsak bylo treba nejdrive zcasti zcela znova vytvorit a zbyvajici cast vycistit a zpruchodnit. V druhe casti tydne me opet potkala stestena a cela skupina se vratila tahat kameny z lesa po stezce pod posvatnym mistem. Postupovalo se oblibenou technikou "kamenolidskeho retezu" vcetne implementovani revolucni techniky hazeni kamenu jeden druhemu (tzv. stone-flow chain:-) Clovek musel nekdy zamacknout slzicku, obzvlaste ve chvich, kdy poznal kamen z loni, ktery mu prosel rukama alespon desetkrat.

Zde uvadim seznam letosnich praci (prevzaty z http://www.hedvabnastezka.cz/prace-zahranici/help-camp-gruzie-tusetie-2011)

1. Výstavba části "české věže" na hradu Keselo, která byla v loňském roce vyčištěna a připravena k rekonstrukci. Zesílení spodní části této věže.

2. Začištění prostoru před jednou z věží se zajímavými archeologickými nálezy (viz zprávu o nálezu v ruštině, kterou laskavě Petr, vypracoval vrchní archeolog HELP-CAMPu).

3. Začištění prostoru ve střední části hradu (odstranění zeminy, vyčištění povrchu) s objevem starých "kanalizačních zařízení", části původního vchodu do věže a odkrytím valů nad svahem.

4. Přenesení stavebních kamenů pro stavbu věží.

5. Příprava a vyznačení 4 km dlouhé turistické trasy k "hradu lásky" v okolí Omala (viz reportáž gruzínské televize), vyčištění prostoru okolo hradu.

Letos jsme obdrzeli dekovny dopis od spravy narodniho parku, opet probehla reportaz v gruzinske televizi, na navsteve Omala byl cesky velvyslanec, o jednom chlapikovi se tvrdi, ze si do hor privezl 10l vodky.. a vubec, povedomi o helpcampu stoupa a to je jenom dobre.

Hlavni je ale pratelska atmosfera mezi ucastniky, unikatni kouzlo cele magicke Tusetie - obzvlaste Omala a v neposledni rade take spoluprace s mistnimi. Timto dekuji vsem ucastnikum a jmenovite Slavkovi Horakovi za opetovnou investici sveho volneho casu na pripravu tohoto vyjimecneho helpcampu.A zdravim nejen Cielu a Nugzora, ale i nase kamose z nizu!

Zde je nekolik zakladnich pozadavku pro zajemce o ucast v roce 2012:

Pozadujeme:

  • Výborná znalost anglického a perskeho jazyka.
  • Znalost práce s PC, Java, PhP, kontingencni tabulky,
  • Pečlivost, svědomitost, samostatnost, vlastní iniciativa pro hledání nových řešení pro transport kamenu , uziti krumpace, motyky a lopaty
  • Velmi dobré komunikační schopnosti a vystupování, kladny vztah k alkoholu
  • Týmový hráč a motivace pro práci v neziskovém sektoru.
  • Aktivni pristup, orientace na kamen, pripadne na hlinu ci kbeliky

Nabízíme:

  • Pomerne mladé a dynamické pracovní prostředí, prostor pro seberealizaci kocovinu a osobní rozvoj.
  • Pracoviste v centru Omala v srdci magicke Tusetie
  • Tri hodiny elektriny denne, kravska hovna vsude kolem
  • Internetove pripojeni 3-4 dny chuze od pracoviste
  • Částečný pracovní úvazek v cervenci 2012
  • Odpovídající finanční ohodnocení v neziskovém sektoru (cca nic/hod)

ODKAZY

Fotografie z letosniho rocniku (2011)

Fotky z tydne straveneho v Omalu po helpcampu

Fotografie z roku 2010

Informace o helpcampu

Clanek o helpcampu 2010

Gruzie, zeme jako zadna jina.. Pak pismenek o Cesko-Slovensko Tusetinskem projektu v Omalu (helpcamp2010)

Fantasticky help-camp v gruzinskych horach. Obnova historickych pamatek v tajemne Tusetii (helpcamp2010, redakcni uprava hedvabna stezka)

Tusheti Protected Areas

National Park of Tusheti

Reportáž gruzínské televize o značení tras a českých studentech v Tušetii

Slavomir Horak, osobni web: Stredni Asie + Kavkaz, more informaci

Tbilisi Hostel

Moje stranka o Gruzii (jeste neni:-]

čtvrtek 11. srpna 2011

Sakartvelo gaumardzos aneb jsem tu zase!

Sakartvelo gaumardzos aneb jsem tu zase!

Po roce se vracim na misto cinu. Cela sranda by misto lonskeho pouheho jednoho kratkeho mesice mela trvat asi pet. A zacina to paradne v duchu nespechani a uzivani veskerych sekund, ktere jsou k dispozici. Misto prvnich peti dni prace na workcampu si uzivam na druhe strane Gruzie autonomni republiku Adzarie.

Prekroceni hranice na Sarpi prechodu pesmo a na druhe strane je hned vsechno krasnejsi. Kravy na pobrezi Cerneho more a misto stopu si mavam na bus na kraj Batumi. Listek stoji 0,8 GEL (gruzinsky lar, cca 10Kc). Pokuta v pripade neoznaceni listku je 3 lari:-) Vyskakuju pred Batumi a jdu na stopa. Kecam s prijemnym tloustikem, ktery se zivi prodejem veci ze sve igelitky. V sortimentu ma pemzy, vonne stromecky do auta a take jedny boty (jejich cena v jeho ocich ocividne stoupla kdyz jsem mu rekl, ze nejsou z Nemecka ale z Holadska:-) Bez pochyby musi vydelavat velke prachy.

Tudy nejezdi, tam se nedomluvis ani rusky, je tam vysoky sedlo, nicmene ja do Hula jedu nejen kvuli jeho uzasnemu jmenu. Po dvou hodinach jizdy marsurtkar vyhazuje roxory, pytle s ryzi a nasledne se vymotam i ja. Hned se me ujima Elza a Lina z mistniho kafecka. Za chvili uz si tocim pivo sam a tak nejak tusim, ze odsud zitra rano neodjedu. Pitka konci na homestay (neformalni hotylek, nekdo si vas ubytuje doma a vy mu date tak 10-15lari.. nebo nic) s partou Polaku.

Mam pokojik jak z pohadky a druhy den jdu na vylet do hor. Hodka chuze s mistnim ucitelem telocviku, ktery vydelava uzasnych 250lari za mesic. Za to se da poridit treba sto piv v hospode. A uz me yve k sobe domu, nacpu si pupek mistni specialitou. Domaci syr rozpeceny v asi tak pulitru domaciho masla. Pokracuju sam do nekam a kdyz se pak ptam na cestu, tak uz na me Timuri vola: "Zachadi". Je z toho dalsi obed, z toho se clovek nevyvlikne, 2 hodiny kecame o tom, jak si zijou "pa tichonku". Vecer me ceka jiny pokojicek za 10 lari a celovecerni povidani s chlapikem, co tu filozofii ma ve svy podstate uplne stejnou, je to jeden svet, hromada lidi se stejnym cilem, akorat to nekteri z nich stale nepochopili.

Rano mastim dal. Marshrutka je preplnena k prasknuti. Starici, hrabe, pytle brambor, hrabe, kanystry z benzinem, kojenci, ja.. no blazinec, tech 100 kilometru jedeme 4,5 hodiny.. V Akhalcike jsem sice zlomen, ale jede se dal do Borjomi, kde pracuji dve glenky Julia a Maarit. Prochazkujem, piju mistni znamou mineralku primo z pramene, vecer solidni pitka.. Holciny pracuji pro misto TV Borjomi. Delaji pruzkum trhu, jelikoz TV nema poneti, kdo se na ni kouka.. Holky pripravuji 150 dotazniku, z kterymi obehnou okoli a pak je vyhodnoti.

Kocovinu si beru do Tblisi marshrutkou. Opet Didube, na marketu nachazim nadherny slamak. Ptam se babusky kolik stoji. "Je za tri lari, ale jestli chces, muzes dat pet, ale jenom jestli chces." Samozrejme dostava pet a me je nad slunce jasne, ze tohle je presne tam zeme, kde mam byt. Vecer me ceka vrele prijeti u Sisovic rodinky, no, bez kocoviny se to neobeslo.

Roman

Kutaisi, 11/8/2011