úterý 24. srpna 2010

Gruzie, země jako žádná jiná.. Pár písmenek o Česko-Slovensko-Tušetinském projektu v Omalu

Ahoj přátelé, კარგი დღე

tenhle článek nebude úplně o Gruzii, ale spíš o pohádkové Tušetii, helpcampu v Omalu a srandách kolem. Nicméně na úvod by se hodilo naťukat pár slov o Gruzii.

Gruzie není úplně velká, ale za to je úplně skvělá, na poznávání je tam toho na celý život. Je v ní bezpečno, je nádherná, zelená, barevná, je plná skvělých lidí, má určité skryté kouzlo - něco nepopsatelného. Třeba je to "medli", kdo ví... A co je asi nejdůležitější, některé jedince si podmaní a oni nebudou mít šanci se do ní nevrátit. To je i můj případ:-)

Připlachtění stopem do Tbilisi se událo po šestnácti dnech On The Road v pátek 16.7.2010. Ubytoval jsem se u couchsufring connection. U Data v Tbilisi fantasy hostelu, kde mimo jiného proběhly taky dvě mocné párty. I proto byl nedělní transport do hor víc než náročný. Ranní probuzení pod hamakou bylo krušné. No, taková malinká Gruzínka Romana málem vodkou upila:-) Cesta do hor vydala na celý den, energie tak na půl, takže jsem si v Land Roveru ve třech tisících na cestě necestě řádně ustlal.. Nicméně 13 flašek vodky, můj nový klobouk i všichni ostatní do Omala v pořádku dojeli a náš projekt mohl začít.

Help Camp Gruzie - Tušetie - Omalo + Dartlo

Na začátek pár vět o akci obecněji. HelpCamp byl organizován Hedvábnou stezkou, finance poskytl expediční fond. Více info zde: Help Camp Gruzie, Hedvábná stezka. Help camp probíhal v druhé půlce července. Pracovali jsme v nádherné vesničce Omalo (42.379942° ZŠ, 45.628383° ZD), v Dartlu a v okolí. "Z české strany není potřeba specialistů, počítá se především s dělnickými profesemi." To se i celkem potvrdilo:-) Pracovalo se tak akorát, někdy dost tvrdě, ale vše šlapalo. Hned tady napíšu, že se sešla parádní parta, pracovalo se v úžasném prostředí a celkově mě atmosféra naprosto pohltila. Do toho jsme měli jednoho šéfa lepšího než druhého:-) Prostě mě tahle "práce" bavila nejvíc ze všech zatím vyzkoušených..

Během dvou týdnů jsme provedli následující libůstky:

  • Částečné rozebrání poškozené věže na omalském Keselu a její vyčištění. Stavba hromady kamenů. Ve zkratce: příprava věže k renovaci za použití hrubé síly a maximálního nasazení. Použitá technika: převážně vysokoškolsky vzdělaní dělníci z ČR, Slovenska a Gruzie, vybaveni nejen rukavicemi, ale i jednou lopatou, dvěma motykami, asi šesti kbelíky a jedním furikem.
  • Obnovení soudních kamenů ve vesnici Dartlo.
  • Sběr, třídění a transport kamenů, z kterých bude jednoho dne nová věž. Motorová pila, sekery, provazy a smrt ve vočích:-) - trocha dřevorubčení v lese. Příprava klád na stropy věže.
  • V jedné z věží naše šikovné dívky založily knihovnu ("Děvušnaja bašnja").
  • V okolí Omala bylo označeno několik turistických tras.
  • Úderná čtyřka roztřídila a vybrala staré fotografie, z kterých v jedné z věží vytvořila malinké fotomuzeum.

Hned první den přijíždí patriarcha a projekt tak začíná naprosto parádně, dnem volna s kocovinou. Podnikli jsme krásný výlet na green hill.

V úterý se začíná pracovat. Jedna grupa hledá v Dartlu nové soudní kameny a my na Keselu jedeme jako fredky. Kameny a kbelíky sviští lidským řetězem, krumpáč nelení a všichni jsou do práce nadšení:-) Večer výborná večeře a není poslední, bříška si plníme chutnou stravou po celou dobu, hubnutí se nekoná.

"Kosmopolitní Borec" - "Já už jsem to tady řikal, ale polivka, to je pro mě základ. Jak ja nemam polevku... Oni by mi ji uvařili, ale pry je teplo a tak, že až večer.. - "S tim baronem Prášilem tady bejt nemůžu."

Ve čtvrtek se kazí počasí, makat se nedá, tak se rozhoduju pro alkohol a docela mi to jde. Do toho squatujeme intr a školu, možná vůbec jedny z prvních squatů v Tušetii:-)

V pátek stále prší a stále piju. Odpoledne se vyčasí a na Keselo vyráží úderná superdobrovolná brigáda. Makáme jako o život. Potím se, pracuju bos, bez trika, jen v mých plavečkách, no výbava naprosto parádní. Bezpečnost práce hadr.. Ale za dvě hodiny začisťujeme věž a s dobrým pocitem se vracíme dolů v niz.

"Roman, jdeš do sprchy? Jo. Tak já jdu s tebou." - "Daj mi to, ja to vezmu. Za co? Za nic, za volnou ruku, .. tvoji." - "Čučut v gazetach nepišut" - "A to tam přijde nějaká babka kontrolorka, nebo jak to funguje?" - "Běhal tam ztracenej jak Maďar v kukuřici." - "Ja nic nevidim, ja vidim jenom šutry." - "Ona psala o tý Barunce, psi si lízali koule..."

Pondělí 26.7. Jede se do lesa. Rubat klády na stropy věže. 6 metrů dlouhé kusy přiděláváme na provazy a po dvojcích stahujeme prudkým lesním srázem dolů k cestě. Thornike jede sám, blázen. Nový boss Petr se uvádí výborně a jede pro 10l piva:-) Po obědě zbyly asi dva.. Kampet gastinici Timury rozlévá čaču do special pohárků. Uříznutá petka. Nejdřív je na pivko, pak seříznout víc a je z toho panák na čaču, come on! Dost panáků končí u mě a asi tak po sedmi rundách se vracím zpět do práce. Řítím se s šestimetrovou kládou ze strmého kopce, na nohách sandále a v krvi bude víc než jednička. To se nestává každý den:-) Večer pařba u ohně a další parádní den je za námi..

"Já už nemůžu, já zítra řídím koně." - "Kozy ja znajut." - "Very mnoga"

V úterý se jde rabotat po gruzínsku. Jedeme v sedmi v jeepu. Z včerejší výbavy něco schází. Místo motorovky, seker a provazů máme jen motorovku.. Chlapíci se tedy vrací zpět a my se hodinu kopem do zadku. Pak se zarobí a následuje volné odpoledne..

"Očeň normalno" - "Očeň buchat" - "Botkočiarka" - "Dvojbotka" - "Uhiňaj" - "Kefka mala" - "Zubačistka" - "U menja jesť mašiny na dizel, Kamaz. To mnoga benizina. Nět, tolka dizel." - "Trabant znaješ? On tak dvojtakt." - "To je divná ruská zmrzlina, nemá ani oplatku. Kous, ty vole, to je máslo." - "Jednou jsme se cákli na ambasádě - "Největší obšourník, 60ti letej Ital."

Ve středu holčiny pokračují v práci v knihovně a my vybíráme kameny pod svatým místem. Etnolog znesvěcuje, sociální pracovník nás učí ruské sprosťárny a vůbec nás to nějak baví:-) Ve čtvrtek holky dokončují knihovnu. My pokračuje s výběrem a transportem kamenů. Po trochu divočejším večírku mám osquatovaný stan, lovím tři kobylky, jednu žábu a usínám.

"Malina se řekne jahoda slovensky? Ne! Jahoda se řekne jahoda a malina se řekne malina.." - "Pepo, to zní jako by jsi dělal čtyři školy najednou" - They are so so crazy" - "COSTUMA!" - Největší pecka je, když je ten šutr placatej ze dvou stran a ještě má třetí stranu rovnou." - "Pachmelia every day"

V pátek část osazenstva značí stezky a my jedeme kamazem na dřevo. Cesta kamazem je zážitek, ale lepší je práce po gruzínsku. V lahvích od piva se tu přepravuje vše. Pivo, voda, benzín, čača nebo víno. Lahve se používají všemožně. Ilja nalévá do motorovky vodu. Benzín s vodou vylévá na cestu a zapaluje. Přijíždí auto, takže to hasí tou vodou.. no pecka. Večer šašliky a oheň. Tančíme šílené tance za doprovodu harmoniky.

No, poslední den. Sobota 31.7.2010 - "Den Pastucha". Roman už ví, že odsud odjet nemůže:-) Takže to není úplně poslední den. Ráno jdem mrknout na dokument. Koně jezdí 200m po sněhu po zádech a podobné dech beroucí srandy. Do Omala dorazilo snad 500 lidí. Běží se koňský závod, střílí se z luku, hoduje se v proutěných stáncích, cpeme se chinkali, chačapuri, šašlikama a bůhvíčím, čača a víno teče proudem. Navečer finito, bláznivý odlet vrtulníku a ještě bláznivější tance. A Míša nepřijel..

V neděli 1.8. se loučíme se většinou party, na místě zůstáváme čtyři. Je to moc zvláštní den, já popíjím a užívám si loučící atmosféru jen kvůli tomu, že nikam nejedu. Stejně je to takové smutné, ale jsem rád, že jsem mohl strávit dva týdny života s takhle parádní partou na tomhle pohádkovém místě. Nina mě bere za dalšího synka a tak se z nás stává malinkatá Tušetinsko-Československá rodinka.

Naprostá změna atmosféry je cítit velmi silně. Ráno nás Nugzor bere novou cestou hore. Vypráví příběhy a všechno se mění. Dostáváme poslední úkol. Ze starých fotek udělat menší výstavku v jedné z věží. Vybíráme, stříháme, lepíme, kouřím Kachetie a nechávám se unášet. Odpoledne je fotomuzeum hotové. Odpolední hovory nejen o hravých veverkách v trochu osiřelém stanovém městečku přerušuje sedm krav. Vtrhly si klidně do Romanistánu a už se blíží k nám. Zůza reaguje profesionálně a s pomocí metličky zahání krávy do pryč.

Úterý 3.8. se pro mě stalo jedním z nejkrásnějších dnů v Gruzii a asi to moc nedokážu popsat. Ráno jdeme k Nugzorovi domů. Ukazuje nám svůj svět, pracovnu a dům. Prohlížíme si originály starých fotografií, děláme digi zálohu. Atmosféra uchvacující, něco mezi mrazením v zádech a slzami na kraji.. Odpoledne výlet na pivko do infocentra a geniální spánek v hamace. Pak už jen nasbírat maliny po naše hospodyňky a už se potíme nahoru na Keselo, kde máme malý rozlučkový piknik s Kampetem gastinici Timurim a Nugzorem. Zapadá slunce, popíjíme víno, jíme.. Nugzor i Kampet tostují, slzy na kraji a náš čas v Omalu je u konce. Večer Ciela opět hraje na harmoniku. Popíjím s Iljou, poslední večer..

A poslední den. Je mi na nic, ale to se rychle mění. Z části za to může sprcha, ale především je to snídaně v kuchyni. Stalo se to, že nám otevřeli svůj svět a já si opravdu připadám jako doma. Mám druhý domov a přátelství zde navázané je víc než speciální. Smolíme vzkazy do návštěvní knihy. Tady je ten můj přepsaný do češtiny:

Milý přátelé,
díky za vaši fantastickou péči, výbornou tušetýnskou kuchyni, pomoc a nezapomenutelnou atmosféru. Našel jsem u vás přátele, ale také druhou rodinu a druhý domov. Nikdy na vás nezapomenu. Vaše rodina, Tušetie a Omalo budou navždy v mém srdci. Těším se na příští setkání.

Váš host, pracant, pachmelia, syn a přítel.
Roman Bartoň / Romanito de la Rokle
U vás žil 17.7. - 4.8.2010

Tak to už je asi vše.. My dostáváme na cestu chleba, flašku Borjomi:-) a Zůza malé vínko. Já v Omalu nechávám svou hamaku a vše je připraveno na odchod. Společná fotka a můžeme vyrazit.

Příběh samozřejmě nekončí.. Naše úderná čtyřka se vydala na cca týdenní trek do Šatili.. To byla pecka, která si zaslouží svou galerii a svůj článek.. Coming soon. Pak se děly další šílenosti. Výlet do Siony, cesta přes Istanbul až do Sofie. Nejel jsem stopem, měl jsem ten nejlepší důvod a čas to nebyl:-) V Sofii na stopa a hurá do Rumunska k hranicím z Ukrajinou, kde se konal Free Romania Teknival.. Až se vrátím z Indie, tak bude zaznamenávání příběhu pokračovat...


Odkazy
- Galerie fotografií z helpcampu
- můj nejen fotoweb.. letní výlety. Z letošní cesty se budou postupně objevovat další fotky... Turecko, Kurdistán a samozřejmě Gruzie...
- Fantastické informace a publikace o střední Asii, Gruzii, skvělý průvodce Íránem ad.
- Cestovatelský portál
- Money support sakra zajímavých projektů, třeba toho v Tušetii..
- Tušheti protected areas
- National Part of Tushetia
- Irina je Irina, ale tohle je nelepší a nejdivočejší hostel v Tbilisi, doporučuju až za kopec!
Information about Georgia on CIA World Factbook
- naprostá bláznivost. Chlapíci stopují s karavanem bez auta, tzn. potřebují auto s koulí. V první fázi dojeli z Holandska Maďarska. V druhé zdolali trasu Budapešť - Istanbul
cia
- hudební bonus, gruzínská skupina Mgzaurebi - "Cestovatelé"
- fotopecka...

1 komentář:

  1. Ahoj,
    byla jsem na tvé přednášce na symposionu gjk a asi nemluvím, jen za sebe, když řeknu, že mě hrozně nadchla :) Taky jsi mluvil o ubytování lidí odjinud a provedení po městě,.. a naopak. Jenže už si nepamatuju jméno stránky, jak to prosím bylo? :)
    Předem díky,
    Jana

    OdpovědětVymazat