Prvního září, kdy se v Gruzii ještě nejde do školy (začíná se až 15. 9.) jsme s Evou přijeli na místo naší tříměsíční stáže. Koda naše se nachází asi 20 minut jízdy maršrutkou jižně od Tbilisi. Žije tu asi pět tisíc obyvatel, nebo taky tři, upřesním časem, člověk za první dva týdny nespočítá ani krámy, těch tady je kolem deseti. S hospodama to bylo jednodušší, nemáme ani jednu, nicméně máme tu malý stánek, kde mají točené. O tom na druhé straně ve staré Kodě nevědí.
My žijeme v takzvaném garadku v pátém patře romantického béžovo-modrého paneláku, který tu postavili soudruzi za sajuzu. Takových paneláků je v naší části Kody asi 15. Co je to naše část? To je místo, kde v panelácích žijí lidé, kteří v roce 2008 kvůli válce museli opustit Jižní Osetii a přestěhovat se sem.
Pomalu si zvykáme na místní speciality, například voda jde čtyřikrát denně. V prvním patře o poznání déle než u nás v pátém, nám od slabé půlhodinky do dvou dlouhých hodin. Pro chutnější pitnou chodíme s kanystry k prameni. Ten je s kostelem a jednou sochou asi největší turistickou zajímavostí Kody (nás tam děcka vzali na první výlet).
Jsme tu chvilku a už došlo na slavná slova Evy: „Sometimes I can´t control myself“ J Eva takhle přišla do koupelny, zjistila, že teče voda a s upřímnou radostí se okamžitě vrhla do sprchy a k tomu ještě naplnila všechny naše vědra, kýble a škopky vodou na potom. Klidně nevěřte, ale podobně to funguje i s mytím nádobí. Když ale voda neteče, tak se mytí přirozeně odkládá na zítřek. Nutno dodat, že často k naší společné tiché radosti.
Sem tam nejde i plyn a dva dny přes den nešla elektrika v celém Tetrirskaro regioně. Eva ani já naštěstí neprojevujeme při funkčnosti plynu a elektřiny choutky tyto zdroje skladovat do kyblíků jako je to v případě vodyJ
Stoupání po schodech je taky zážitek, výška schodů totiž není stejná, takže si člověk připadá jak opilej, protože očekává stejnou výšku, nicméně klopýtá, ačkoli někdy i nemá vypito.
Pracujeme pro Community Education Center Koda. To funguje od roku 2010. Poskytuje množství bezplatných kurzů (pletení, instalatér, výroba nábytku, angličtina, počítače, kadeřnice, výroba obuvi, malování domů, konzultace s psychologem).
Je to jediné bezplatné výukové středisko v Tetriskaro region. Krom jiných cílů má za úkol integraci IDP´s (internally displaced person, vnitřní uprchlík, běženec) do místní komunity a prostředí. Dále podpora aktivního občanství a například zvyšování uplatněnosti místních na trhu práce. O tom si více povíme v dalších článcích.
My se dva týdny seznamujeme s prostředím a zapojujeme se do aktivit centra. Hlavně ale tvoříme náš program pro zbylou dobu. Každý den se však objevují nové nápady úkoly a neočekávané zvraty. Určitě se nenudíme, ale zase netlačíme na pilu, to by přece nebylo rozumné, že? Už jsme pomohli vytvořit a vybrat fotky pro výstavu o životě uprchlíků v Kodě, kterou vystaví někde v Německu. Vytáhli jsme kus youth-clubu na clean-up action organizovanou Evropským domem a prostě se to tak nějak přirozeně sune dopředu. V sobotu děláme naši vlastní úklidovku Kody s podtitulem „buď dobrovolník“ či tak nějak. Následovat bude první open-air letní kino v Kodě s cílem zmobilizovat lidi k přeměně zaflusanýho dvorku před centrem na něco vzhlednéhoJ Snad to nebude vadit naší oblíbené dvojici „community štěňatům, což jsou dva psí bráškové, kteří vyrůstají právě v tomhle prostoru.
Na začátek by to asi stačilo. Jen zdůrazním, že jsou tu na nás všichni strašně hodní, dostáváme dobrůtky ze zahrádky, sem-tam dostaneme pozvání na návštěvu. U nás byly první dny brouci, pak jednou přiletěli netopýři. Od včera máme myš, pastičku v Kodě nekoupíš. Ale mají tady speciální lepidlo na myši. To se nanese na kus prkna či kam a myš se tam přilepí. Pokud vás zajímají osudy této myšky a mnohem více, tak zůstaňte naladěni na notu Koda liveJ
Roman, 15.9.2011
Koda - Tetriskaro regioni
fotografie nejen z GLENu a Kody na
Žádné komentáře:
Okomentovat