čtvrtek 19. července 2012

Pesticidní lázně aneb život dělníka české rozvojové spolupráce v Moldávii


Všeho s Mírou a to platí i o pesticidech. Tento článek je o šesti týdnech v Moldávii, pesticidech, herbicidech, Moldavanech, Moldavankách, pivu, levných cigaretách, děravém popelníku, tuposti místních, české rozvojové spolupráci, diskotéce, přátelství a ochranných oblecích. Jak jinak než přes jednoho z Mírů jsem se dostal k příležitosti vyrazit na tři týdny do Causeni, kde jsem jich nakonec strávil dvakrát tolik. A možná to ještě nekončí..

Moldavská zahrádka
Jednoho krásného dne za éry sovětského svazu se soudruzi rozhodli, že si z Moldavska udělají svou zahrádku. Je to země malinká, ale úrodná, slunko svítí, vinice jsou na každém kroku, tak proč ne? Začali vyhlazením místních elit a průmyslu, mnoho lidí bylo transportováno na Sibiř a do Moldavska začali vozit farmáře, zemědělskou techniku, hnojiva, paliva a také naše milé pesticidy. Ty byly přepravovány a rozmísťovány bez ochranných pracovních prostředků, takže většina lidí, kteří s nimi přišli do kontaktu už tu nejsou. Před šesti lety byly pesticidy přemístěny do dočasných skladů.

Val val Pesticide!
Pracovali jsme na projektu České rozvojové spolupráce realizovaným firmou Dekonta (oficiální aktivity: inventarizace pesticidů, přeložení do vyhovujících nádob, nakládka a odvoz k odstranění 200t pesticidů včetně zabezpečení legislativních požadavků, očištění konstrukcí skladů, provedení zhodnocení rozsahu zbytkové kontaminace pesticidy a z nich vyplývajících rizik).

V praxi to znamenalo pracovat ve slušivém plastovém obleku šedivé či oranžové barvy, brát vzorky, vyndávat pytle různobarevných obsahů a všechny srandy pak přesypávat do nových soudků. Proč do nových? Protože ty staré nejsou vhodné k přepravě. Nakonec se vše převeze do spalovny v Německu, kde se libé pesticidy pošlou k čertu. Extrémní fyzická zátěž a velké teplo lze považovat za nevýhodu, jiné interpretace hovoří o neobvyklé kombinaci sauny a posilovny:-)

A teď budeme pít po moldavsku
Moldavsko je malinkaté, roztomilé a když bydlíte ve 20tisícové díře, tak všechny kouzla úplně neobjevíte, ale zkrátka nepřijde nikdo (pokud si u holiče neobjedná sestřih “na moldavana“, tzn. vylepat na ruský styl:-)

Ačkoli je Moldavsko velmi chudé, lidi jsou hodní a hlavně šikovní. O tom svědčí jejich pokrok ve vybavení popelníků. Téměř každý popelník je před použitím vybaven vlhkým ubrouskem. Ten usnadňuje típání a kouření tak činí daleko jednodušším a příjemnějším pro všechny zúčastněné. Cena je také přátelská, krabička stojí kolem 16Kč. Pokud vás nepřekvapí díra v rohu popelníku, tak si můžete kouřit kde chcete s velkým potěšením.

Víno často teče proudem, často je to taky pěkný čůčo. Čech se rád vrátí k pivu, ale tolerance pomalu klesá a prostě tohle bude asi nejspíš vždy taková malá nevýhoda pro Čechy v zahraničí, to naše je prostě moc dobrý.. Hned po vínu je velmi oblíbená vodka. Ani nám nevadila. Dokonce jsme s Markem na diskotéce dostali skvělou nabídku složit se s našimi dvěma novými moldavskými kamarády na flašku společně. Každý  z nás  čtyřech dá 50lei a máme ji. Tak jsme tak udělali, a když jsme ji pak šli koupit sami, tak stála 100lei. Super spolupráce. Jednou mě takhle jeden mladík pozval na panáka, zdvořile jsem přijal a pak jsem to chtěl otočit. Mezi tím mi řekl: “A teď budeme pít po moldavsku“. Ukázal na čtyři chlapíky kolem a říkal, že jsou to jeho kamarádi a že jako budeme pít společně.
Takže ne. :-) A aby toho nebylo málo, tak se zmíním o Moldavankách. Nic nebylo. Tak to je vše:-) Možná někdy v Moldávii na viděnou. Trošku tuším, že informace nejsou vyčerpávající – nebojte se zeptat v komentářích!

Romanito

1 komentář:

  1. Proc nic nebylo s moldavankama? Mel jsem ten stejny defekt v Albanii :(

    OdpovědětVymazat