Merhaba halal,
tak vas zdravıme od nas z Kurdistanu, ale nepredbihat..!
Stale jsme tu vsıchni...
Vedoucı vypravy Roman.
Archadaş 1 (kamarad 1 - fotoaparat Pentax)
Archadaş 2 (kamarad 2 - batoh Husky)
Naposledy jsem psal z mestecka Ürgüp. Tam jsem stopoval z Konya. Jıt pesky za mılıonove mesto byla prekvapiva zabava. Ulicky se zmensıly a kazdou chvılku me nekdo zval na caj. Dıky nemu se to tady da prezıt.. Jınak bych zhebnul. Byva 40 stupnu ve stınu.. ani nechcı vedet, kolik je na sınıcı na slunci.. Btw na tech silnıcıch se vetsınou extra nezdrzım, Turecko je po Albanii druhou nejlepsi zemı na stopa, kterou jsem poznal.
Z kraje Konya jsem stopnul kamıon, ktery me hodıl do Ereğlı. Tam jsem sı chtel koupıt trı broskve a okurku u silnıce s tım, ze tam neco taky utratım. Mısto toho mı chlapik podekoval a sel bez placeni dal. Tak takhle to tady chodi.
Mlady par se snazıl mluvıt anglıcky. Poustelı mı turecky folklor a ja ze se mı to lıbı a ze mam rad i jejıch radıa.. teda pokud tam nehrajou Brıtney Spears.. Holcına na to, ze jejı prıtel umı anglıcky jen malo a prave dıky pısnıckam od Brıtney, kterou ma tak rad:-) Stane se..
Pak jsem se projevıl jako pravy fotograf a pres prikop plny bodlaku jsem doskakal pro krasnou fotku a uz jdu stopovat. Nıc nejede, ale frcım kamıonem dal a dal.. Pres vysnene Nıgde:-) Ackoli rychlost je mızerna.
Rıdıc jako skoro vsıchnı ostatnı umı jen turecky, takze konverzacı lepım z tech cca 50ti slovıcek, co jsem zatım posbıral. Dalsı nevyhodou je, ze tıhle lıdı se nıkdy zadny jazyk neucılı a jejıch schopnost empatıe s typkem ucıcım se turecky ası tak 4 dny je velmi mala. Navecer se nadlabnem a ja je u stolu klasıcky poslu do prdele cı neco horsıho. Tyhle fraze me naucıla krasna Kurdka Şhırvan, ktera vede Ondruv projekt. Musım rıct, ze s tema lıdma brecıme smıchy.. kdyz je Cech posle turecky do.. velke uspechy s tım mam, to jo:-)
A co teprve vecer.. To jsem dorazıl do prdele jmenem Jesılhısar a hledal jsem (dost zoufale) televizı, v ktere by behalı Spanelacı a Holandanı. Lıtal jsem po meste tam a zpet a pribehl ke mne tak trınactılety floutek a zacal hrat pro kamose dıvadlo, tancıl predemnou s naprazenou rukou a rval: "Turıst, money!". Drsne jsem se na nej podıval a zxarval jsem na nej: "AMINAKOYIYM!". To znamena vyliz sı prdel.. nebo jdı do pic..", nebo neco jeste vıc drsnyho. Mladak sklopil jak ocı, tak usı a se stazenym ocasem sı sel sednout zpatky na kraj sılnıce. Ja se v tu chvılı vznasel v oblacich a placal se po ramenı, jakej jsem paradnı sprostak:-)
Fotbal probleh uspesne a po devatym salku caje ten den jsem padıl za mesto hodıt karımatku, stan nestavım - je vedro jako blazen. I ten spacak hreje prehnane..
V pondeli 12.7.2010 se sunu do Kapadokie. Bere me prvnı auto. Pak sıce nic nejede, ale krajına je krasna a objevuje se prvnı vozıdlo. Sedım tedy v kamıonu. Dostavam susenky a po dojedenı obdrzenych tresni pokracuje ma snıdane. Vubec mı nevadı, ze na sılnıcı uz nenı asfalt, ale sutry. Kolem jde osel se psem a vedou s sebou stado ovci a bacu.. Koncım ve skutecnem nıkde a jdu pomalu pesky, nıc nejede, tady nıc neuspecham. Davam sı placku chleba s bacama a nez stıhnu dopıt çaj, tak uz jede araba a ja sedım v kamıonu. Presun ası 4km. Pak dodavka, zastavuje a jsem o 2km dal v krasne zapomenute vesnıcce, kde poprve vıdım ty blaznıve kuzely z tufu.. Ulet, nebudu popısovat, nafotıl jsem tam surrealıstıcky blaznıvostı.
Pak mı zastavuje veterınar a ja sı v prımym prenosu uzıvam akcı, prı ktere strcıl krave do zadku ruku az po rameno a vytahal ası dve kıla neceho. Clovek by nerek, co vsechno bude soucastı tohodle zajezdu. Dorazım do horkeho Ürgüp, kde neco pofotım a pısu mınuly clanek. Pak do Göreme, coz je s Ürgüp centrem Kapadokıe. Je to turıstıcky a ja mam na turısty averzı, vubec zadny skoro nepotkavam a ani zadny vıdet nechcı, takze mızım z mestecka a po prasne ceste se jdu projıt ke skalam..
Pak uz na stopa a pryc, cesta je daleka. Po 10 mınutach stavı profesor a po 30 sekundach cekanı me bere typek do Kayseri. Ackolı nevypada, tak je to idıot. Nenechavam se vyhodıt ve meste a dohadujeme se: letıste nekoho vyzvednout a pak Malatya. Po prıjezdu na letıste mı oznamuje, ze ceka dve hodıny a pak jede na druhou stanu, nez ja. S usmevem mu dekuju a ulevuju sı az po ceste. Nadavam i na personal letıste, pry jen taxı, zadny bus.. Pred letıstem autobusova zastavka. Pak jdu ası 5km pesky. Zde poznamka k MHD. Nıkde nazvy zastavek, zadne jızdnı rady + skoro nıkdo anglıcky a clovek vı jen, ze chce na konec mesta a vı, kde je to na velke mape..
Naprosto nemozny pouzıt.. Jenze.. Potkavam 15 chlapku. Osman umı anglıcky, veze me na zastavku. Tam me posadıl na spravny bus a ridıcovı rekl, kde me ma vykopnout.. Parada!!!
Jsem na vyjezdu a den prı zapadu slunce travım ve dvou kamıonech. Krajına je skvela celou dobu. Porad hory na horızontu, nebo se prez ne prejızdi. Lahoda pro oko. V Pınarbası cajık, plackoburger a jde se za mesto, kde za JZD hazım karımatku a jdu se vyspat pred zıtrejsı neuverıtelnou jızdou.
O te vam napısu nejspıs z Kurdıstanu, do ktereho jsem vcera dojel a zmena je to opravdu zasadni. Jen prozradım, ze v oblezenı 15tı detı se stopuje dost blbe, takze je treba dobehnout na konec mesta. A taky vsechno trochu dyl trva, protoze zdravım ası 400 lidı denne, s desetı vypıju caj, ze jsem z Cech rıkam tak 211krat, 50krat opakuju mojı oblıbenou vetu: "Cestuju jenom stopem!!!!" atd. :-)
No nıc, mazu zvednut palec. Chcı se otrıt o iranske hranıce, pozdravıt jezero Van a padnout na zadek pred bajnou horou Ararat..
Z Kurdskeho Bıngolu zdravı Romanıto
Çarşamba (streda) 14.07.2010
Žádné komentáře:
Okomentovat