středa 10. října 2012

Roman na EDS v Elche, siempre sì!

Den po úplňku, po Moldávii, čtyřech dnech v ČR, DIY karnevale, nejlepší čas na to začít opět jinak. Velký to příběh jménem Evropská Dobrovolná Služba v Elche. Vítejte na palubě!

Let přes devatero hor a devatero řek
Mažu na letiště, ještě minulý týden by to moji vyslovovali "Vaclava Gavla" ale já jedu do Španěl, tam je to "Vaclav Avel". Já si lehce souzním se vším, vlastně už se pořádně rozvibrovávám, večírky na rozloučenou či uvítanou se už rozplynuly na radost se setkání, nic nestojí v cestě. Sic mi v Iberii na palubě nedali vůbec nic, ani pivo! (asi známka krize, která prý hýbe celým Španělskem), tak se stejně vznáším za 9 měsíci života, který probíhá pouze teď! Kochám se středem Castilie a obrovskými kruhy v krajině, jak májové, akorát tyhle někdo vysekal do lesů a udělal z nich pole, krasota! Madridské letiště v sobě má špetku Gaudího. Během třech hodin okouknu toalety, umyju nohy, v duchu chválím vydařené a především silné ročníky korzujících křehulek a jen se ladím na těch 24° venku. Nic míň než hodina, západ slunce a žádné pivo, to je poslední, co se děje před. Vyzved na letišti v Alicante, Jose (náš koordinátor) mě překvapivě poznal. Sedáme do autíčka a ještě s francouzečkou Melanie se stěhujeme do bytu, večer už do sebe klopím "caňu" (pivo s "k" na začátku) a tapas (španělská zákuska k pivu ve všech formách, od rybiček po chebíčky až po pizzu či oříšky). Pokec super v rámci francozské jazykové klasiky, anglicky neumí a španělsky trochu.. Já mám s sebou sbalen vnitřní klid, takže mě má prozatím! vrzající postel v žádném případě nemůže rozhodit.

 
Elche, to není jenom pet mostu a hrad, Elx je nádhera sama a 200 000 palem!
Ráno před dvanáctou řadně odpočinuti hurá do města. Ty jo, hafo kavárniček a nespočet palem. Parky jsou tu všude, koukám na palmičky z okna, mají tu dokonce jednu osmitunovou osmipalmu. Pracovat tady s palmama je trefa a já vím, proč tu jsem! Je tu něco jak hrad, říčka, trhy, kostelíky, ozdůbky, kachlované lavičky, staré polorozpadné baráčky mezi modernou a my se tak potujujeme po městě, cpeme se tapas (španělská zákuska k pivu ve všech formách) a já do sebe leju caňu. Trochu mám asi kulturní šok. Ještě před týdnem bych byl schopen v Moldávii pít z decáku 100gramů vodky a teď mi do toho cpou pivo, to si nenechávám líbit. Dávám snídani šampionů, kafe a pivo a k němu dostanu jako tapas dvě mini kuřecí stehýnka, jo, proti tomuhle zvyku nic nemám:-)
Štěbetáme tedy en Espaňol a den utíká, dědové s popkama v pruhovaných košilích se pořád o něčem zaníceně dohadují, naše říčka šířky 1m 20cm teče do moře a vše plyne. Z palem padají datle na zem, člověk to jen sbírá a cpe se tou sladkou energetickou bombou. Lidé milí, za první den se mé bososti divil jen jeden klučina a po vysvětlení málem smeknul klobouk. Cupitám si tu tedy vesele bez bot, v bývalé velmoci obuvnického průmyslu, venku je těch 25°, ještě jsem neviděl jedinej střep a to už je skoro večer, kdy nám příjíždí zbytek bytu. Náš příbytek je komplet, Melanie z Francie, Natasha z Kypru a jako posední dovalil z Berlína Philip, vše probíhá za mé asistence. Do dobrovolnické devítky ještě patří další kyperská kočka, Italečka, Litevka, Němka a Ital.

První týden máme na seznamování a zařizování věcí. Bankovní učty, spaní, telefony, lehoulinká seznámení s našimi projekty a vše to probíhá v mechově klidné atmošce. Jose je jeden z nejpříjemnějších lidí co běhá po planetě (siempre si, siempre pozitivo). Vždycky jsme tu pro ano, ať se děje co se děje. Komunikujeme, pomáháme jedem druhému a posouváme se navzájem dopředu. Tak to je první příspěvek z téhle nádhery. Alespoň kus Elche bych přál každému, což takhle výlet?
Tímto se hlásí a EVS zpravodajství odpaňuje Romanito.

Elche/Elx, 10.10.2012

Žádné komentáře:

Okomentovat